Vážení zákazníci,
připravuji pro Vás nové webové stránky pro pohodlné prohlížení mé prezentace na Vašich mobilních zařízeních. Realizace si vyžádá trochu času a úsilí, proto Vás prosím o dočasnou shovívavost, pokud by snad tyto současné stránky nebyly ve všech ohledech zcela přesné
(poslední aktualizace proběhla v květnu 2018). Omlouvám se Vám za způsobené komplikace a jsem připravena Vám případné nesrovnalosti objasnit - mailem, SMS zprávou, telefonicky nebo osobně. Děkuji za pochopení! Malovcová

ANATOMIE A FYZIOLOGIE LIDSKÉHO TĚLA

LIDSKÉ TĚLO

Lidské tělo jako celek (bez spirituální složky) označuje celý lidský organismus. Skládá se ze 3 základních částí a několika podčástí, jimiž jsou:

a) hlava

- tvar hlavy je určen lebkou
- nachází se v ní mozek a smyslové orgány
- slouží jako řídící centrum lidského těla

b) trup
- základem trupu je:

  • páteř (tvořená obratli), která umožňuje člověku vzpřímenou chůzi
  • hrudní koš (tvořený hrudní kostí a žebry), který chrání životně důležité orgány
  • břicho

c) končetiny

- jsou to párové orgány
- zajišťují interakci s okolím (např. uchopování, přemisťování)
- rozlišujeme:

  • horní končetiny
  • dolní končetiny.

Základní stavební a funkční jednotkou lidského těla je buňka. Ze specializova-
ných buněk podobného tvaru, struktury a funkce se vytvářejí tkáně (epitelová, pojivová, svalová, nervová, tělní) a z nich pak orgány. Všechny orgány, které komplexně zabezpečují určitou životní funkci, se sdružují do orgánových soustav (orgánových systémů), které svou činností umožňují životaschopnost celého organismu. Hlavními orgánovými soustavami jsou:

Hlavními orgánovými soustavami jsou:

  • opěrná a pohybová - kosterní - kosti, klouby, obratle, žebra,
    svalová - svaly, šlachy
  • nervová - mozek, mícha, nervy, smysly
  • oběhová - srdce, cévy
  • mízní - mízní cévy, uzliny, mandle, slezina
  • dýchací - nos, hrtan, průdušky, plíce
  • trávicí - ústní dutina, hltan, jícen, žaludek, žlučník, střeva, konečník
  • vylučovací - ledviny, močovody, močový měchýř
  • endokrinní - žlázy s vnitřní sekrecí, pohlavní žlázy
  • exokrinní - žlázy s vnější sekrecí
  • krycí - kůže
  • rozmnožovací - ženská - vaječníky, děloha, pochva - mužská - varlata, penis.

Hlavním řídícím centrem je mozek.

| Nahoru |
| Kostra | Svaly | Nervy | Krev | Míza | Dýchání | Trávení | Vylučování |
| Žlázy | Kůže | Rozmnožování |

KOSTRA

Pevnou a pasivně pohyblivou oporou lidského těla je kostra (scelet), která je souborem kostí, chrupavek a vazů. Dává lidskému tělu základní tvar, čímž se významně podílí na rozměrech a celkovém vzhledu člověka. Chrání některé životně důležité orgány (např. mozek, srdce, plíce, žaludek), zajišťuje krvetvorbu (tvoří se zde červené a bílé krvinky) a je skladištěm minerálních látek (např. fosfor, vápník). Lidská kostra váží 15 - 25% z celkové hmotnosti lidského těla, u dospělého člověka je tvořena asi z 206 kostí a u novorozence asi z 305 kostí (v průběhu života zanikají růstové štěrbiny, dochází ke kostnatění, přestavbě a srůstání některých kostí, které se tak přizpůsobují změněné hmotnosti těla, vnitřním poměrům v organismu i vnějším fyzikálním vlivům). Každý týden dochází k obměně (recyklaci) až 5% kostní hmoty.

Osovou oporu kostry tvoří:

  • mozková část lebky - kost čelní, temenní, spánková, týlní, čichová, klínová a kůstky sluchové (kladívko, třmínek a kovadlinka)
  • obličejová část lebky - čelist horní a dolní, kost lícní, patrová, nosní, slzní, radličná a jazylka
  • páteř - obratle krční (C1 - C7), hrudní (Th1 - Th12), bederní (L1 - L5), křížové (S1 - S5) a kostrční (Co1 - Co5)
  • hrudník - kost hrudní, žebra pravá (7 párů), nepravá (3 páry) a volná
    (2 páry).

Pohyblivou oporu kostry tvoří:

  • ramena - kost klíční a lopatka
  • horní končetiny - kost pažní, loketní, vřetenní, zápěstní, záprstní a články prstů
  • pánev - kost pánevní (kyčelní, sedací a stydká), kost křížová a kostrč
  • dolní končetiny - kost stehenní, holenní, lýtková, nártní, zánártní, čéška kolenní a články prstů.

Nahoru

KOSTI

Kosti jsou pevné, tvrdé a zároveň částečně pružné živé bioorganismy, které jsou odolné proti mechanickému zatížení - tah, tlak. Skládají se z kostních buněk, hutných a houbovitých vazivových tkání a mineralizované kostní dřeně (morku). Kloubní plochy na koncích kostí (hlavice, jamka) jsou pokryty chrupavkou a ostatní povrch kostí je chráněn okosticí (silnou vrstvou vazivové blány, hustě protkanou cévami a nervovou tkání).

Rozlišujeme kosti

  • dlouhé
    • - jejich jednotlivé části se označují jako tělo (střední část) a
        kloubní plochy (hlavice - horní část a jamka - dolní část)
    • - jsou to např. kosti končetin
  • krátké
    • - jejich jednotlivé části se označují jako tělo (přední část),
        oblouk (zadní část - ohraničuje páteřní kanál) a výběžky
        (postranní části - spojují kosti)
    • - jsou to např. obratle
  • ploché
    • - jedná se o rozměrné, ploché a tenké kosti
    • - jsou to např. pánev, lopatka, žebra a čelisti
  • nepravidelné
    • - mají specifický tvar a zpravidla jsou tvarovou kombinací různých
        typů kostí
    • - jsou to např. kosti čelní a nosní dutiny
  • sezamské
    • - vznikají zkostnatěním části šlachy nebo vazu v okolí kloubního
        spoje
    • - je to např. kolenní čéška
  • pneumatizované
    • - uvnitř těchto kostí je dutina vystlaná sliznicí a vyplněná
        vzduchem
    • - jsou to některé kosti lebeční, např. kost klínová.

Jednotlivé kosti jsou spojeny klouby.

Nahoru

KLOUBY

Jednotlivé kosti jsou spojeny klouby, což jsou ohebná spojení vzájemně se stýkajících kostí, která zajišťují jejich pevné přilnutí a současně v nich umožňují přirozený pohyb. Kloub se skládá z kloubních ploch obalených chrupavkou - hlavice (vypouklý konec jedné kosti) a jamky (vyhloubený konec druhé kosti), z kloubního pouzdra zesíleného elastickými vazy (lemy, disky, menisky) a z kloubní dutiny vyplněné synoviální tekutinou (kloubní maz), jež zmírňuje tření a vyživuje kloubní chrupavky.

Podle počtu kostí, které spojují jsou klouby

  • jednoduché
    • - zpravidla pevné, nepohyblivé nebo jen málo pohyblivé spojení
        2 kosti (např. kloub ramenní)
  • složené
    • - pohyblivé spojení více kostí mezi nimiž jsou chrupavčité
        destičky, které vyrovnávají nerovnosti v zakřiveních styčných
        ploch dotýkajících se kostí (např. kloub kolenní, loketní,
        zápěstní).

Na lidském těle jsou např. tyto klouby:

  • pánevní
  • kyčelní
  • kolenní
  • hlezenní
  • ramenní
  • loketní
  • zápěstní
  • meziprstní.

Nahoru

OBRATLE

Obratel (vertebra) je chrupavčitá kost, která vytváří točitý a flexibilní sloupec páteře a chrání míchu. Je jeho základní stavební a nosnou jednotkou. Každá část páteře má specifický tvar obratlů. Jednotlivé části páteře a obratle mají vztah k tělesným orgánům, žlázám a tkáním, souvisejí s kvalitou zdraví, s fyzic-
kými, psychosomatickými a psychickými obtížemi nebo přímo s nemocí, přičemž se vzájemně ovlivňují. Např.

Krční páteř

  • obratel C1 (atlas=nosič)
    • - spojuje páteř s lebkou a umožňuje kývavý pohyb hlavy
    • - souvisí s těmito orgány a místy na těle
      • - lebka
      • - obličej
      • - uši
    • - ovlivňuje
      • - mozek
      • - sympatikus
      • - krevní tlak
    • - zodpovídá za
      • - přísun krve do hlavy
      • - nestejné prokrvení mozkových hemisfér
      • - vysoký krevní tlak
      • - mdloby
      • - migrény a bolesti hlavy v horní části lebky
      • - zapomnětlivost
      • - chronickou únavu
      • - částečné ochrnutí
  • obratel C2 (axis=čepovec)
    • - je přizpůsobený k otáčení hlavy podél svislé osy
    • - souvisí s těmito orgány a místy na těle
      • - obličejové dutiny
      • - čelo
      • - oči
      • - uši
      • - jazyk
    • - ovlivňuje zrakový nerv
    • - zodpovídá za
      • - záněty lebeční dutiny
      • - oční problémy
      • - bolesti uší a hluchotu
      • - poruchy řeči
  • obratel C3
    • - souvisí s těmito orgány a místy na těle
      • - uši
      • - tváře
      • - zuby
      • - čelisti
      • - kosti obličeje
    • - ovlivňuje trojklaný nerv
    • - zodpovídá za
      • - ušní zvuky (pískání)
      • - bolesti obličejových nervů
      • - špatné zuby (bolesti) a krvácení dásní
      • - vyrážky a akné
      • - záněty nervů (neuralgii)
      • - nerozhodnost
  • obratel C4
    • - souvisí s těmito orgány a místy na těle
      • - ústa
      • - rty
      • - jazyk
      • - nos
      • - ušní bubínek
    • - zodpovídá za
      • - bolesti hlavy ve spodní části lebky
      • - křečovitě stažené ústní svaly
      • - popraskané rty
      • - polypy (výrůstky na sliznici, nepravé nádory)
      • - ústní katary
      • - chronickou rýmu
      • - ztrátu sluchu
  • obratel C5
    • - souvisí s těmito orgány a místy na těle
      • - hlasivky
      • - hrtan
      • - jícen
      • - krk
    • - zodpovídá za
      • - záněty hrtanu
      • - chronické nachlazení
      • - chrapot a bolesti v krku
      • - neschopnost se vyjádřit a prosadit
  • obratel C6
    • - souvisí s těmito orgány a místy na těle
      • - krční svaly a uzliny
      • - mandle
      • - ramena
    • - ovlivňuje štítnou žlázu
    • - zodpovídá za
      • - záněty mandlí
      • - dávivý kašel
      • - zvětšenou štítnou žlázu (strumu)
      • - ztuhlý krk
      • - bolesti ramen
  • obratel C7
    • - souvisí s těmito orgány a místy na těle
      • - mandle
      • - ramena
      • - loket
      • - prsty
    • - ovlivňuje štítnou žlázu
    • - zodpovídá za
      • - nachlazení
      • - onemocnění štítné žlázy
      • - nemoci šlach a vaziv ramenního kloubu
      • - tenisový loket
      • - brnění prstů
      • - vnitřní strach a deprese.

Hrudní páteř

  • obratel Th1
    • - je k němu připojen jeden pár žeber
    • - souvisí s těmito orgány a místy na těle
      • - hltan
      • - hrtan
      • - jícen
      • - průdušnice
      • - krční svaly
      • - pletenec ramenní
      • - loket
      • - předloktí
      • - ruka
      • - prsty
    • -zodpovídá za
      • - ztuhlé krční svaly
      • - bolesti ramen, předloktí a rukou
      • - tenisový loket
      • - záněty šlach
      • - ztrátu citu v prstech
      • - nedůvěřivost
  • obratel Th2
    • - je k němu připojen jeden pár žeber
    • - souvisí s těmito orgány a místy na těle
      • - srdce
      • - hruď
    • - ovlivňuje
      • - srdeční činnost
      • - krevní tlak
    • - zodpovídá za
      • - srdeční potíže (poruchy srdečního rytmu)
      • - vysoký krevní tlak
      • - bolesti na hrudi
      • - pocity úzkosti a vnitřní strach
      • - necitlivost
  • obratel Th3
    • - je k němu připojen jeden pár žeber
    • - souvisí s těmito orgány a místy na těle
      • - plíce
      • - průdušky
      • - pohrudnice
    • - zodpovídá za
      • - dýchací potíže (suchý kašel, bronchitidu, astma)
      • - záněty plic a pohrudnice
      • - problémy v hrudní oblasti
      • - chřipku
      • - ztrátu vlastního názoru
  • obratel Th4
    • - je k němu připojen jeden pár žeber
    • - souvisí s těmito orgány a místy na těle
      • - žlučník
    • - zodpovídá za
      • - nemoci žlučníku (žlučníkové kameny)
      • - žloutenku
      • - bolesti hlavy v postranní části lebky
      • - zahořklost a vzteklost
  • obratel Th5
    • - je k němu připojen jeden pár žeber
    • - souvisí s těmito orgány a místy na těle
      • - játra
    • - ovlivňuje krev a krevní tlak
    • - zodpovídá za
      • - bolestivost a zánětlivost kloubů (artritidu)
      • - špatnou funkci jater
      • - špatný krevní obraz (anémii)
      • - nízký krevní tlak
      • - pásový opar
      • - únavu
      • - vnitřní smutek a pláč
  • obratel Th6
    • - je k němu připojen jeden pár žeber
    • - souvisí s těmito orgány a místy na těle
      • - žaludek
    • - ovlivňuje slinivku břišní
    • - zodpovídá za
      • - žaludeční potíže a pálení žáhy
      • - poruchy trávení a vyměšování
      • - diabetes (cukrovku)
      • - vnitřní vzdory
  • obratel Th7
    • - je k němu připojen jeden pár žeber
    • - souvisí s těmito orgány a místy na těle
      • - žaludek
      • - dvanácterník
    • - ovlivňuje slinivku břišní
    • - zodpovídá za
      • - žaludeční potíže
      • - dvanácterníkové vředy a nádory
      • - škytavku
      • - nedostatek vitamínů
      • - slabost
  • obratel Th8
    • - je k němu připojen jeden pár žeber
    • - souvisí s těmito orgány a místy na těle
      • - slezina
      • - bránice
    • - ovlivňuje solar-plexus
    • - zodpovídá za
      • - problémy se slezinou
      • - oslabenou imunitu
      • - umíněnost a vzdorovitost
  • obratel Th9
    • - je k němu připojen jeden pár žeber
    • - souvisí s těmito orgány a místy na těle
      • - nadledvinky
    • - zodpovídá za
      • - poruchy tvorby hormonu kortizonu v nadledvinkách
      • - zvýšenou citlivost na bolest
      • - nadměrnou potivost
      • - alergie
      • - potlačovanou agresivitu
  • obratel Th10
    • - je k němu připojen jeden pár žeber
    • - souvisí s těmito orgány a místy na těle
      • - ledviny
    • - zodpovídá za
      • - problémy s ledvinami
      • - zavápnění organismu
      • - výhřezy plotének a bolesti páteře
      • - chronickou únavu
      • - emoce
      • - problémy v mezilidských vztazích (partnerských, rodin-
          ných, sousedských, pracovních, ...)
  • obratel Th11
    • - je k němu připojen jeden pár žeber
    • - souvisí s těmito orgány a místy na těle
      • - ledviny
      • - močovody
      • - kůže
    • - zodpovídá za
      • - zažívací problémy
      • - kvalitu kůže (ekzémy, lupénku, vyrážku, akné)
      • - vypadávání vlasů
      • - neschopnost navázat kontakt
      • - slabost a strach ze vztahu
  • obratel Th12
    • - je k němu připojen jeden pár žeber
    • - souvisí s těmito orgány a místy na těle
      • - tenké střevo
      • - vaječníky
    • - zodpovídá za
      • - zácpu, nadýmání a průjem
      • - neplodnost
      • - revmatismus
      • - neschopnost oprostit se od minulosti
      • - strach z nových začátků.

Bederní páteř

  • obratel L1
    • - je oporou a nosnou jednotkou páteře
    • - souvisí s těmito orgány a místy na těle
      • - tlusté střevo
      • - vejcovody
      • - třísla
      • - paže
    • - ovlivňuje krevní oběh
    • - zodpovídá za
      • - špatné prokrvení tlustého střeva
      • - střevní potíže
      • - ustrašenost
  • obratel L2
    • - je oporou a nosnou jednotkou páteře
    • - souvisí s těmito orgány a místy na těle
      • - břicho
      • - slepé střevo
      • - stehna
    • - zodpovídá za
      • - břišní koliky a zánět slepého střeva
      • - překyselení organismu
      • - křečové žíly
      • - paniku a neschopnost uvolnit se
  • obratel L3
    • - je oporou a nosnou jednotkou páteře
    • - souvisí s těmito orgány a místy na těle
      • - močový měchýř
      • - pohlavní orgány
      • - kolena
    • - zodpovídá za
      • - poruchy močového měchýře
      • - únik moči (inkontinenci)
      • - problémy s těhotenstvím
      • - nepravidelnou a bolestivou menstruaci
      • - potíže v období přechodu
      • - bolesti v kolenou
      • - problémy s vlastní sexualitou
  • obratel L4
    • - je oporou a nosnou jednotkou páteře
    • - souvisí s těmito orgány a místy na těle
      • - prostata
      • - dolní zádové svalstvo
    • - ovlivňuje ischiatický nerv
    • - zodpovídá za
      • - prostatické problémy (časté a bolestivé močení)
      • - bolesti páteře (ischias, lumbágo = hexenschuss)
      • - chybějící zázemí
  • obratel L5
    • - je oporou a nosnou jednotkou páteře
    • - souvisí s těmito orgány a místy na těle
      • - konečník
      • - kyčle
      • - hýždě
      • - lýtka
      • - kotníky
      • - chodidla
    • - zodpovídá za
      • - špatné prokrvení a otoky dolních končetin
      • - křeče v lýtkách a studené nohy
      • - pocit viny.

Kříž

  • obratle S1, S2, S3, S4 a S5
    • - srůstají do kosti křížové
    • - spojují páteř s kostí kyčelní
    • - souvisí s těmito orgány a místy na těle
      • - břicho
      • - sedací svalstvo
      • - chodidla
    • - zodpovídá za
      • - ženské potíže
      • - špatné držení těla a vybočení pánve
      • - rozdílnou délku dolních končetin
      • - bolesti chodidel.

Kostrč

  • obratle Co1, Co2, Co3, Co4 a Co5 - srůstají v kostrč
    • - souvisí s těmito orgány a místy na těle
      • - konečník
    • - zodpovídá za
      • - bolesti při sezení
      • - svědivost a křečové žíly v konečníku (hemeroidy)
      • - špatné spojení s „matkou zemí“.

| Nahoru |
| Lidské tělo | Svaly | Nervy | Krev | Míza | Dýchání | Trávení | Vylučování |
| Žlázy | Kůže | Rozmnožování |

SVALY

Svalstvo člověka je soubor svalů, které umožňují aktivní pohyb organismu nebo jeho částí. Základem pohybu je svalový stah (kontrakce); ten je důsledkem nervového podnětu a řetězce chemických reakcí, jež zajišťují speciální vláknité struktury uložené v cytoplazmě svalových buněk (myofibrily). Svalstvo člověka má rovněž schopnost přeměnit chemickou energii živin v kinetickou energii (účinnost 30%) a v teplo. Svalstvo člověka váží 30 - 50% z celkové hmotnosti lidského těla, z toho připadá 56% z hmotnosti všech svalů na svaly dolních končetin, 28% z hmotnosti všech svalů na svaly horních končetin a 16% z hmot-
nosti všech svalů na svaly trupu a hlavy. U dospělého člověka je tvořeno přibližně z 850 svalů.

Svaly bývají masité a jejich jednotlivé části se nazývají hlava (horní část), bříško (střední část - nejširší) a ohon (spodní část - nejužší). Jsou tvořeny svalovinou, tj. svalovou tkání složenou z jednotlivých svalových vláken (buňek o průměru 1 - 150 mikro m a délce 1 cm - 10 dm), které jsou specificky geomet-
ricky uspořádány a vzájemně spojeny do svazků - snopečků (á 10 - 100 svalových vláken) a snopců (á 1 000 - 10 000 snopečků). Na povrchu je svalovina kryta pevným a zároveň pružným vazivovým obalem, tzv. povázkou (fascií). Ta na o-
bou koncích svalu přechází ve šlachy a upíná se na kosti (místa, kde se svaly připojují ke kostem a s nimiž se sval nepohybuje se nazývají origo; úpony u kos-
tí, s nimiž se sval při svém stahu pohybuje jsou tzv. inzerce). Šlachy (šlašité začátky a konce svalů) jsou tuhé vazivové pruhy svalových vláken, které stabilizují kloub a vymezují jeho pohyblivost.

Podle typů svalové tkáně rozeznáváme svaly

  • kosterní
    • - je to příčně pruhovaná a žíhaná svalovina, která se upíná
        ke kostem
    • - řídí ji mozkové a míšní nervy a ovládá ji lidská vůle (např. svaly
        hlavy, jazyk, bránice, hlavní dýchací svaly, svaly končetin)
  • srdeční
    • - je to svalovina srdeční stěny
    • - podněty ke stahování vznikají přímo v srdci a nejsou ovladatelné
        vůlí
  • hladké
    • - je to útrobní svalovina
    • - pracuje pomalu a mimovolně (např. svalovina stěn cév, trávicí
        trubice, vývodů žláz, dělohy, duhovky oka, vzpřimovače trupu)
  • myoepiteliální
    • - je to svalovina epitelu
    • - svým stahováním umožňuje např. vylučování žláz (sekreci).

Podle převažujících funkcí svalových vláken rozlišujeme svaly

  • posturální (tónické)
    • - jsou uloženy v hlubších vrstvách (obvykle převažují pomalá
        červená svalová vlákna)
    • - zajišťují udržování stability a fixace těla (svalový tonus)
    • - aktivují a unavují se pomaleji
    • - lehce se zapojují do pohybových stereotypů, často vytěsňují a
        nahrazují činnost fázických svalů, které mají podobnou funkci
    • - snadno regenerují
    • - jeví tendenci ke zkrácení, ztuhnutí a zesílení - musí se
        protahovat
      (např. sval trapézový, svaly prsní - spodní vlákna, sval
        podlopatkový, sval široký zádový - spodní vlákna, sval dvojhlavý
        pažní, sval čtyřhranný bederní, sval bedro-kyčlo-stehenní, sval
        dvojhlavý stehenní, sval čtyřhlavý stehenní - přední a zadní
        hlava, svaly lýtkové)
  • fázické
    • - jsou uloženy v povrchových vrstvách (obvykle převažují rychlá
        bílá svalová vlákna)
    • - odpovídají za celkovou hybnost těla a zajišťují provedení
        pohybu
      (svalová kontrakce)
    • - aktivují a unavují se rychle
    • - těžko se zapojují do pohybových stereotypů, vypadávají ze sva-
        lové souhry a nechávají se zastupovat posturálními svaly, které
        mají podobnou funkci
    • - obtížněji regenerují
    • - jeví tendenci k ochabnutí, prodloužení a atrofii (ztrátě svalové
        hmoty a síly) - musí se posilovat (např. svaly prsní - horní vlákna,
        svaly břišní, svaly mezilopatkové, sval široký zádový - horní
        vlákna,sval deltový, sval trojhlavý pažní, svaly hýžďové, sval
        čtyřhlavý stehenní - vnější a vnitřní hlava, sval přední holenní a
        svaly klenby nohy).

Ve zdravém lidském těle svaly pracují v párech nebo ve skupinách - při pohybu se střídají. Podle vykonávaného pohybu dělíme svaly na

  • hlavní
    • - agonistické - vykonávají pohyb v určitém směru
  • pomocné
    • - antagonistické - vykonávají pohyb v opačném směru než svaly
        agonistické
    • - synergické - zúčastňují se stejného pohybu jako svaly
        agonistické
  • stabilizační
    • - fixační - na pohybu se přímo nepodílejí, pouze zpevňují
        segmenty okolo místa pohybu
  • neutralizační
    • - svojí činností ruší nežádoucí složky vykonávaného pohybu.

Podle typu pohybu, který vykonávají, rozdělujeme svaly na:

a) flexory

  • flexe = ohýbání, ohnutí, zkrácení
  • flexory zajišťují pohyb, při kterém se zmenšuje kloubní úhel - tj. úhel, který v kloubu svírají kosti (např. ohýbání horní končetiny v lokti, ohýbání dolní končetiny v koleni)

b) extenzory

  • extenze = natažení, napřímení, prodloužení
  • extenzory zajišťují pohyb, při kterém se zvětšuje kloubní úhel (např. natažení horní končetiny v lokti, natažení dolní končetiny v koleni)

c) abduktory

  • abdukce = odtažení
  • abduktory zajišťují pohyb směrem od osy těla (např. rozpažování horních končetin,roznožování dolních končetin)

d) adduktory

  • addukce = přitažení
  • adduktory zajišťují pohyb směrem k ose těla (např. připažování horních končetin, přinožování dolních končetin)

e) elevátory

  • elevace = zdvižení, vytažení
  • elevátory zajišťují pohyb vzhůru (např. zdvižení ramene)

f) depresory

  • deprese = snížení, stažení
  • depresory zajišťují pohyb dolů (např. snížení ramene)

g) protraktory

  • protrakce = posunutí dopředu
  • protraktory zajišťují pohyb vpřed (např. sunutí ramene dopředu)

h) retraktory

  • retrakce = posunutí dozadu
  • retraktory zajišťují pohyb vzad (např. sunutí ramene dozadu, stahování lopatek k sobě)

i) rotátory

  • rotace = otáčení
  • rotátory zajišťují vnitřní nebo vnější pohyb kolem podélné osy těla (např. otáčení horní končetiny- v rameni, otáčení dolní končetiny
    v kyčli, otáčení trupu v pase)

j) pronátory

  • pronace = vnitřní otáčení
  • pronátory zajišťují pohyb, kdy se u horní končetiny, visící volně podél těla, otočí dlaň ruky dozadu a hřbet dopředu (např. pohyb horní končetiny - předloktí při pohledu na hodinky)

k) supinátory

  • supinace = vnější otáčení
  • supinátory zajišťují pohyb, kdy se u horní končetiny, visící volně podél těla, otočí dlaň ruky dopředu a hřbet dozadu (např. pohyb horní končetiny - předloktí při vztažení pro něco ve smyslu "dej")

l) cirkumduktory

  • cirkumdukce = kroužení
  • cirkumduktory zajišťují složitý pohyb, kdy v kloubu postupně dochází k flexi, abdukci, extenzi, addukci a volný konec těla opisuje kruh (např. kroužení trupu v pase).

m) sfinktery

  • sfinkce = sevření
  • sfinktery zajišťují kontrakci a pevné sevření (např. sevření močové trubice nebo řitního otvoru)

n) dilatátory

  • dilatace = rozevření
  • dilatátory zajišťují uvolnění a rozevření (např. rozevření pochvy a dělohy)

Podle polohy označujeme svaly

  • přední - vertikální, anteriorní
  • zadní - dorzální, posteriorní
  • boční, postranní - laterální.

Svalová soustava lidského těla je tvořena těmito nejdůležitějšími svaly:

  • na lebce - sval čelní, žvýkací
  • na krku - sval trapézový, zdvihač hlavy
  • na hrudi a břiše - sval velký prsní, přední pilotový, přímý břišní, zevní šikmý břišní, bránice
  • na trupu vzadu - sval podlopatkový, malý oblý, velký oblý, široký zádový
  • na horních končetinách - sval deltový, trojhlavý pažní, dvojhlavý pažní, vřetenní, natahovač prstů
  • na dolních končetinách - sval velký hýžďový, pološlašitý, dvojhlavý stehenní, čtyřhlavý stehenní, krejčovský, trojhlavý lýtkový, přední holenní, chodidlový.

| Nahoru |
| Lidské tělo | Kostra | Nervy | Krev | Míza | Dýchání | Trávení | Vylučování |
| Žlázy | Kůže | Rozmnožování |

NERVY

Nervová soustava slouží k zachycení a zpracování vnějších podnětů působících na lidský organismus a k zajištění odpovídající zpětné reakce. Zodpovídá za udr-
žení stálosti vnitřního prostředí (homeostázu) a koordinaci funkcí celého organismu.

Základní strukturní a funkční jednotkou nervového systému jsou neurony (nervové buňky) - dendrity, které přijímají informace o vnějších podnětech a axony, které zpracované informace předávají dalším buňkám. Šíření informací mezi neurony se děje změnou elektrického napětí na buněčné membráně (synapsí) a vyúsťuje ve sled nitrobuněčných dějů, jež vedou ke svalovému stahu.

Nervová soustava je tvořena:

a) centrální nervovou soustavou

  • mozek - je to hlavní nervové centrum, které řídí a kontroluje činnost srdce, schopnost pohybu, řeči, myšlení či vnímání emocí
  • mícha - je to nervová trubice uvnitř páteře, ze které vycházejí mozkomíšní nervy zajišťující reflexy; obsahuje tělní tekutinu (mozkomíšní mok), která vyživuje mozek i míchu a chrání je proti infekci

b) periferní nervovou soustavou

- je to soustava vegetativních, sensitivních, sensorických a motorických nervů (v hladkém svalstvu)
- řídí vůlí neovladatelné reakce orgánů žláz a cév
- dělí se na:

  • sympatikus - řídí např. zrychlení srdečního tepu, dýchání, pocení
  • parasympatikus - řídí např. snižování aktivity, odpočinek, trávení.

| Nahoru |
| Lidské tělo | Kostra | Svaly | Krev | Míza | Dýchání | Trávení | Vylučování |
| Žlázy | Kůže | Rozmnožování |

KREV

Oběhová soustava lidského těla slouží k transportu živin (např. kyslík, glukóza) a stopových prvků do tkání, k odvodu plynů a odpadních látek z tkání (např. oxid uhličitý, kyselina mléčná) a k rozvodu hormonů a tepla po těle. Zprostředkovává obranu organismu proti choroboplodným zárodkům. Oběhová soustava je tvořena srdcem a cévami. Transportním médiem je krev - červené viskózní tekuté plazma tvořené krevními tělísky:

  • červenými krvinkami (erytrocyty) z 96%; obsahují hemoglobin a distribuují do tkání kyslík
  • bílými krvinkami (leukocyty) ze 3%; eliminují původce infekcí
  • krevními destičkami (trombocyty) z 1%; odpovídají za srážení krve (koagulaci).

Krev neustále cirkuluje v cévách. Cévy se dělí na:

  • tepny (artérie) vedou okysličenou krev směrem od srdce ke tkáním a orgánům
  • žíly (vény) vracejí krev bez kyslíku směrem k srdci
  • vlásečnice (kapiláry) dopravují živiny do tkání a odplavují odpadní produkty.

Oběh krve v organismu zajišťuje srdce, což je dutý svalový orgán ze speciální srdeční svaloviny (endokardu), který je na povrchu kryt vazivovým obalem, tzv. osrdečníkem (perikardem) a vrstvou tuku, která vyrovnává nerovnosti srdečního povrchu a umožňuje klouzání srdce v hrudní dutině. Mezi endokardem a perikardem je příčně pruhované svalstvo (myokard), které je hlavním zdrojem silných srdečních kontrakcí. Srdce je rozděleno přepážkami (chlopněmi) na 4 sa-
mostatné dutiny (pravou a levou předsíň, pravou a levou komoru), pracuje jako pumpa ve 2 fázích:

a) systola

  • je to koordinovaný srdeční stah svaloviny, kdy krev tryská ze srdečních předsíní do komor a do tepen (nárazy krve na chlopně slyšíme jako srdeční ozvy)

b) diastola

  • srdce odpočívá a plní se krví.

Neustále se střídá diastola předsíní a současná systola komor a systola předsíní a současná diastola komor.

Srdce produkuje hormon (atriový natriuretický peptid), který reguluje krevní tlak a objem. Průměrně denně udeří srdce až 100 000 ×. V lidském těle se nachází na levé straně dutiny hrudní. U dospělého člověka je asi 12 cm dlouhé a 9 cm široké, u žen váží kolem 230 - 280 g , u mužů 280 - 340 g.

| Nahoru |
| Lidské tělo | Kostra | Svaly | Nervy | Míza | Dýchání | Trávení | Vylučování |
| Žlázy | Kůže | Rozmnožování |

MÍZA

Mízní (lymfatická) soustava je jednostranná soustava lidského těla (necirkuluje
v uzavřeném oběhu), která doplňuje a ovlivňuje krevní oběhovou soustavu, úzce souvisí s trávicí a vylučovací soustavou a výrazně se podílí na funkčnosti imunitního systému.

Mízní (lymfatická) soustava proudí vlastním cévním řečištěm; skládá se z lymfo-
idní tkáně a systému cév (lymfatik), který tvoří

  • mízní (lymfatické) kapiláry (vlásečnice)
    • - začínají slepými výběžky v mezibuněčných prostorech
        periferních částí těla
    • - jejich stěny jsou z 1 nesouvislé propustné vrstvy lymfoidní tkáně
    • - nemají chlopně, takže umožňují volný tok mízy (lymfy) všemi
        směry
  • mízní (lymfatické) postkapiláry (prokolektory)
    • - jsou to spojky mezi mízními kapilárami a cévami
  • mízní (lymfatické) cévy (kolektory, míznice)
    • - jsou to rozsáhlé sběrné a transportní sítě vzniklé spojením
        mízních kapilár
    • - jejich stěny jsou ze 3 vrstev lymfoidní tkáně a svaloviny, hustě
        protkané nervovými vlákny a krevními kapilárami; mají schopnost
        se samovolně smršťovat (asi 6x za 1 min)
    • - ve výdutích stěny jsou párové chlopně vzdálené 5 - 8 mm od se-
        be (vzdálenost mezi chlopněmi = lymfangion), které usměrňují
        pohyb mízy (lymfy) centrálním směrem a brání jejímu zpětnému
        toku
  • mízní (lymfatické) uzliny (nody)
    • - jsou to filtrační a detoxikační centra, která zajišťují tvorbu
        obranných protilátek, zachycují a pohlcují bakterie, viry,
        choroboplodné zárodky nemocí, cizorodé částice, mrtvé a
        nádorové buňky
    • - nacházejí se na průběhu mízních (lymfatických) cév
    • - tvoří je shluky lymfoidních buněk, dřeně (medully) a korové
        vrstvy (cortex), na povrchu jsou obalené vazivovým pouzdrem
    • - zdravé mízní (lymfatické) uzliny jsou tuhé, hladké a nebolestivé,
        mají šedavou až narůžovělou barvu a oválný fazolovitý tvar,
        dosahují velikosti 1 - 30 mm
    • - většinou jsou řazeny do řetězců, nerovnoměrně rozložených
        po lidském těle; celkem jich je přibližně 450 - 600 uzlin (hlavní
        centra jsou na krku, v nadklíčku, podpaží a tříslech)
  • mízní (lymfatické) kmeny (mízovody)
    • - jsou to velké mízní (lymfatické) cévy, které vznikají spojením
        menších mízních (lymfatických) cév, ústí do krevních žil v blíz-
        kosti srdce a odvádějí živiny do krevního oběhu
    • - mají podobnou stavbu jako krevní tenkostěnné žíly, jsou
        nepárové
    • - nejdůležitějšími mízními (lymfatickými) kmeny jsou
    • - hlavní levostranný mízovod (ductus thoracicus)
      • - začíná hluboko v dutině břišní v okolí bederního obratle
          L2 spojením 3 mízních (lymfatických) cév v tenkostěnnou
          nádržku (cisterna chyli), pokračuje vzhůru před páteří,
          prochází bránicí a ústí do soutoku L hrdelní a podklíčkové
          krevní žíly
      • - je to 35 - 45 cm dlouhá a 3 - 5 mm široká trubice (opatřená
          velkým množstvím chlopní a uzlin), která obstarává čištění
          oblasti dolních končetin, pánve, L horní končetiny, L polo-
          viny břicha, hrudníku (L plíce), krku a hlavy
    • - pravostranný mízovod (ductus lymphaticus dexter)
      • - nachází se v pravé nadklíčkové jamce a ústí do soutoku
          P hrdelní a podklíčkové krevní žíly
      • - je to 1 - 1,5 cm dlouhá a 2 mm široká trubice, která
          obstarává čištění P horní končetiny, P poloviny břicha,
          hrudníku (P plíce), krku a hlavy

    Z 80 % je mízní (lymfatická) soustava uložena pod povrchem - v kůži a podkoží a z 20 % hluboko ve tkáních; dělí se na

    • - dolní mízní (lymfatické) rozvodí
      • - je to oblast od pupíku dolů (dolní končetiny, hýždě,
          bedra, dolní polovina břicha)
      • - hlavním centrem jsou mízní (lymfatické) uzliny v tříslech
    • - horní mízní (lymfatické) rozvodí
      • - je to oblast od pupíku nahoru (horní končetiny, hlava, krk,
          hrudník, horní polovina břicha a zad)
      • - hlavním centrem jsou mízní (lymfatické) uzliny v podpaží.

    Mízní (lymfatická) soustava produkuje speciální průsvitnou až nažloutlou tělní tekutinu - mízu (lymfu), která se podílí na stálosti vnitřního prostředí (homeostáze) a váže na sebe bílkoviny, tuky a odpadní látky. Vzniká z tkáňového moku a z 99% je tvořena bílými krvinkami (lymfocyty).

    Lymfokinetickou svalovou pumpou (opakovaným smršťováním a napínáním přilehlých kosterních svalů, pohybem bránice, změnami nitrobřišního tlaku, peristaltikou střev, pulsací cév a činností srdce) je míza (lymfa) hnána mízním (lymfatickým) řečištěm ve směru toku mízy (lymfy) z mezi-
    buněčných prostor periferních oblastí těla do centra, a to mízními (lymfatickými) kapilárami, cévami a kmeny přes mízní (lymfatické) uzliny, kde je filtrována, rozštěpena, transportována do krve, sleziny, jater a ledvin, dále zužitkována nebo z těla definitivně vyloučena společně s od-
    padem (metabolity). Její průtok dosahuje až 1 - 1,4 cm3 za 1 min.

    Denně se v lidském těle vytvoří asi 2 - 3 litry mízy (lymfy), z toho množství samotné proudící mízy (lymfy) se odhaduje na 1 litr.

    Hlavními mízními (lymfatickými) orgány jsou

    • - slezina
      • - zodpovídá za kvalitu imunitního systému
      • - podílí se na čištění lymfatického systému a trávení
      • - slouží jako krevní filtr a rezervoár krve
      • - v lidském těle se nachází pod levým žeberním obloukem
          těsně u brániční klenby, hluboko při páteři
      • - na povrchu ji kryje hladké vazivové pouzdro, uvnitř má
          houbovitou dřeň (pulpa)
      • - zdravá slezina má fialovou barvu, tvar kávového zrna,
          velikost jako sevřená lidská pěst (přibližně 11 x 8 cm) a je
          zásobárnou až 0,75 l krve
    • - brzlík
      • - je důležitý pro správný vývoj a funkci imunitního systému
          (zejména v dětství), slouží zejména jako pohlcovač
          cizorodých částic a nádorových buněk
      • - v lidském těle je uložen za hrudní kostí
      • - zdravý brzlík je měkký a pružný, skládá se ze 2 nestejně
          velkých laloků spojených vazivem (levý lalok bývá větší)
      • - jeho poloha, struktura i velikost je v průběhu života
          různá, s přibývajícím věkem se zmenšuje a mění se
          ve vazivovou a tukovou tkáň (u novorozence váží asi 15 g,
          mezi 2. - 15. roku věku váží 30 - 40g a ve věku kolem 50 let
          váží již jen 2g)
    • - slepé střevo
    • - krční mandle
    • - nosní mandle.

| Nahoru |
| Lidské tělo | Kostra | Svaly | Nervy | Krev | Dýchání | Trávení | Vylučování |
| Žlázy | Kůže | Rozmnožování |

DÝCHÁNÍ

Dýchací soustava lidského těla je orgánová soustava, která slouží k dýchání (respirace, ventilace), což je proces výměny plynů (zejména kyslíku a oxidu uhličitého) mezi organismem a vnějším prostředím, který se děje kaskádovými chemickými reakcemi v buňkách. Projevem dýchání je dech, kde s nádechem je do plic nasáván nový vzduch a s výdechem je použitý vzduch vytlačen ven. Dýchací pohyby zabezpečuje dýchací svalstvo a některé další orgány. Dýchací svaly se rozdělují na:

  • vdechové (inspirační) - bránice, svaly zevní mezižeberní, šikmé mezižeberní, zdvihač hlavy
  • výdechové (expirační) - sval přímý břišní, vnější šikmý břišní, vnitřní šikmý břišní, příčný břišní, vnitřní mezižeberní.

Dýchací centrum je uloženo v prodloužené míše. K dýchací soustavě lidského těla patří:

  • horní cesty dýchací - nos, nosní dutiny, nosohltan
  • dolní cesty dýchací - hrtan, průdušnice, průdušky, průdušinky
  • plíce.

Centrálním dýchacím orgánem, umožňujícím výměnu plynů mezi krví a vzduchem, jsou plíce. Plíce jsou párovým orgánem (levá plíce je menší než pravá); skládají se z tenkostěnných plicních váčků a plícních sklípků (alveol); jsou opředeny krevními kapilárami. Každá plíce je rozdělena na laloky (levá plíce má 2 laloky, pravá má 3 laloky); uvnitř je rozvětvený systém průdušek. V lidském těle se plíce nacházejí v hrudní dutině. Zdravé plíce mají narůžovělou barvu, jsou hladké a mají houbovitou konzistenci a u dospělého člověka pojmou až 3 l vzduchu.

Hlavním fonačním orgánem jsou hlasivky, které jsou uloženy v hrtanu. Rozechvěním napjatých hlasivkových řas při výdechu vzduchu hlasivkovou štěrbinou vzniká lidský hlas. Tón hlasu záleží na rezonanční frekvenci kmitajících se hlasivek. U dospělých mužů se pohybuje kolem 125 Hz, u dospě-
lých žen kolem 210 Hz a u dětí přes 300 Hz.

| Nahoru |
| Lidské tělo | Kostra | Svaly | Nervy | Krev | Míza | Trávení | Vylučování |
| Žlázy | Kůže | Rozmnožování |

TRÁVENÍ

Trávicí soustava lidského těla je orgánová soustava, která zajišťuje příjem potravy, její mechanické a chemické zpracování, vstřebání živin a vyloučení nestrávených či nestravitelných zbytků z těla. Cílem procesu je trávení (získání živin z potravy). U dospělého člověka je trávicí soustava dlouhá téměř 8 m
(od ústního až k řitnímu otvoru); ve svém průběhu se člení, kroutí a různě rozšiřuje. Trávicí soustavu tvoří:

  • dutina ústní - je počátkem trávicí soustavy; skládá se z úst, chrupu, jazyka, slinných žláz (např. příušní, podjazyková, podčelistní)
  • trávicí trubice - slouží k trávení a vstřebávání živin; skládá se z hltanu, jícnu, žaludku (česlo, dno, tělo, zakřivení, vratník), tenkého střeva (dvanácterník, lačník, kyčelník), tlustého střeva (slepé střevo, tračník, konečník), řitě
  • žlázy - vylučují enzymy a látky potřebné k trávení; skládá se z jater, slinivky břišní.

Centrálním orgánem metabolismu jsou játra, která jsou nezastupitelným orgánem při biotransformaci látek a detoxikaci organismu. Zajišťují energetickou látkovou výměnu, přeměnu živin, trávení potravy a slouží jako zásobárna životně důležitých látek (např. glykogen, železo, vitamíny). Regulují hospodaření s vodou a solemi, produkují hormony, podílejí se na syntéze bílkovin krevní plazmy a na srážlivosti krve. Zdravá játra mají červenohnědou barvu, jsou tuhá, ale poddajná; tkáň je křehká, povrch je pokrytý vazivovou blánou a částečně také viscerální (orgánovou) pobřišnicí. V lidském těle se nacházejí na pravé straně dutiny břišní. U dospělého člověka váží asi 1500 g.

| Nahoru |
| Lidské tělo | Kostra | Svaly | Nervy | Krev | Míza | Dýchání | Vylučování |
| Žlázy | Kůže | Rozmnožování |

VYLUČOVÁNÍ

Vylučovací soustava lidského těla je orgánová soustava, která zajišťuje zpracovávání vody a vylučování škodlivých a odpadních látek z těla, které vznikly činností buněk. Vylučovací soustava reguluje objem vody a obsah solí
v těle, kontroluje složení tělních tekutin a obsah iontů v těle a snaží se udržet stálost vnitřního prostředí (homeostáze). Součástí vylučovací soustavy člověka jsou:

  • ledviny
  • nadledvina
  • močovody
  • močový měchýř
  • močová trubice.

Na vylučování se podílejí také játra.

Vylučování se nejčastěji děje močí. Hlavním vylučovacím ústrojí člověka jsou ledviny, což je párový orgán skládající se z dřeně, kůry a pánvičky ledvinové. Jejich základní stavební a funkční jednotkou jsou klubíčka vlásečnic glomerulus (nefrony), která zajišťují filtraci krevní plazmy, tvorbu, vstřebávání (resorpci) a vylučování moči. Denně ledviny přefiltrují až 150 - 200 l primární moči (filtrátu složeného z vody, močoviny a chloridu sodného), který se částečně zpětně vstřebá; definitivní objem vyloučené hypertonické moči je 1,5 l. Zdravé ledviny mají červenohnědou barvu, na povrchu jsou hladké, kryté vazivovým pouzdrem a porostlé tukem, který je chrání před mechanickými otřesy. V lidském těle se ledviny nacházejí po stranách bederní páteře uvnitř dutiny břišní. U dospělého člověka váží okolo 150 g.

| Nahoru |
| Lidské tělo | Kostra | Svaly | Nervy | Krev | Míza | Dýchání | Trávení |
| Žlázy | Kůže | Rozmnožování |

ŽLÁZY

Žlázy jsou orgány, jejichž hlavní funkcí je produkce látek, které jsou vylučovány přímo do krve (endokrinní žlázy s vnitřní sekrecí) nebo na povrch kůže či sliznice (exokrinní žlázy s vnější sekrecí). Žlázy jsou tvořeny:

  • vazivem
  • žlázovým epitelem - to je krycí tkáň z pevně spojených buněk s minimem mezibuněčné hmoty, která je vyživována procesem volného rozptylování se částic v prostoru (difúzí)
  • myoepiteliálními buňkami - to jsou buňky mající schopnost svalového stahu (kontrakce).

Soustava endokrinních žláz s vnitřní sekrecí (vylučováním, vyměšováním) je systém, který produkuje hormony (chemické sloučeniny bílkovinné povahy, které předávají informace mezi buňkami) a vylučuje je přímo do krevního oběhu.Do soustavy endokrinních žláz s vnitřní sekrecí patří např.:

  • bazální mezimozek (hypotalamus)
  • podvěsek mozkový (hypofýza)
  • šišinka mozková (epifýza)
  • štítná žláza
  • příštítná tělíska
  • slinivka břišní (pankreat)
  • nadledvinkové žlázy
  • tuková tkáň
  • kůže.

Funkci endokrinních žláz plní také srdce, žaludek, střeva, játra a ledviny.

Soustava exokrinních žláz s vnější sekrecí (vylučováním, vyměšováním) je systém, který produkuje tělní tekutiny (např. vodu, pot, moč, sliny, slzy, hlen, hnis, kožní maz, krev, mízu, mateřské mléko, plodovou vodu, poševní sekret, preejakulát, sperma, tráveninu, zvratky, žluč) a vylučuje je z těla ven na povrch kůže nebo sliznice. Do soustavy exokrinních žláz s vnější sekrecí patří např.:

  • potní žlázy (ekrinní)
  • pachové žlázy (apokrinní)
  • slinné žlázy
  • mazové žlázy
  • mléčné žlázy.

Funkci exokrinních žláz plní také žlučník, žaludek, střeva, játra a ledviny.

| Nahoru |
| Lidské tělo | Kostra | Svaly | Nervy | Krev | Míza | Dýchání | Trávení |
| Vylučování | Kůže | Rozmnožování |

KŮŽE

Krycí soustava je orgánová soustava na povrchu lidského těla, která odděluje vnitřní prostředí organismu od vnějšího, tvoří vodotěsný obal kolem povrchu těla, vylučuje odpadní látky z těla, zabraňuje vniknutí škodlivých látek a mikroorganismů do těla, chrání měkké tkáně, reguluje tělní teplotu a obsahuje také smyslové senzory (např. bolesti, tlaku, teploty, chladu). Patří do ní:

  • kůže
  • kožní deriváty - vlasy, vousy, chlupy, nehty, kožní žlázy.

Kůže (derma) je svou plochou nejrozsáhlejší tělní pokryv lidského těla, připadá na ni 16% hmotnosti lidského těla. Skládá se ze 3 základních částí:

a) pokožka (epidermis)

- je to nejsvrchnější vrstva kůže, která je tvořena vrstevnatým epitelem z dlaž-
dicových buněk, pod nimiž je bazální membrána s epitelovými buňkami; horní vrstvy rohovatí, odumírají a odlupují se
- nové buňky vznikají dělením buněk (mitózou) ve vnitřních vrstvách; postupně se plní proteinem keratinem, dostávají do svrchních vrstev, mění tvar a diferencují se
- celá pokožka se obmění asi za 21 dní, ta však neobsahuje žádné cévy a je vyživována ze škáry procesem volného rozptylování se částic v prostoru (difúzí)

b) škára (dermis)

- je to střední vrstva kůže, která je tvořena sítí kolagenových vláken pojivové tkáně a škárovými papilami, ve kterých jsou kapilární sítě a nervová zakončení
- je pružná a pevná, asi 3 cm silná. (ztráta pružnosti škáry je přirozeným procesem stárnutí)
- kůže se uvolňuje a skládá do záhybů a vrásek
- škára obsahuje také vlasové cibulky (folikuly), mazové žlázy, potní žlázy a krev-
ní cévy; je vyživována cévami

c) podkožní vazivo (tela subcutanea)

- je to nejspodnější vrstva kůže (u žen bývá silnější)
- izoluje a chrání svaly a nervy
- určuje tvar a hmotnost celého těla
- slouží jako zásobárna energie
- obsahuje tukové buňky a v nich rozpuštěné vitamíny A, D, E a K.

Barvu kůže určují její barviva:

  • hemoglobin (bílá až růžová barva kůže)
  • karoten (žlutá barva kůže)
  • melanin (červenohnědá až černá barva kůže).

| Nahoru |
| Lidské tělo | Kostra | Svaly | Nervy | Krev | Míza | Dýchání | Trávení |
| Vylučování | Žlázy | Rozmnožování |

ROZMNOŽOVÁNÍ

Rozmnožování (reprodukce) člověka je biologický proces tvorby potomstva pohlavní formou, kdy se kombinují pohlavní buňky vzniklé buněčným dělením (meiózou). Osou rozmnožování člověka je pohlavní styk mezi mužem a ženou, který vyústí v těhotenství (během něhož vznikne nový životaschopný organismus) a posléze v porod.

Rozmnožovací (reprodukční, pohlavní) soustava člověka je soubor pohlavních orgánů (genitálií) a pohlavních žláz (gonád), které zajišťují vznik zralých pohlavních buněk (gamet) a přenos jejich dědičné informace na potomky. Orgány rozmnožovacích soustav jsou u opačných pohlaví odlišné; vždy ale existuje rovnocenný (homologický) protějšek. Rozlišujeme rozmnožovací soustavu:

1a) ženskou - vnitřní

- tvoří ji vaječník, vejcovod, děloha, děložní hrdlo, pochva (vagína)

- ženské pohlavní buňky (vajíčka) vznikají ve vaječnících

- příjem spermatu se děje pochvou, oplození (koncepce) a růst plodu (těhotenství) probíhá v děloze - proces trvá asi 40 týdnů a zpravidla končí spontánním porodem nebo císařským řezem (při defektu nebo poškození plodu končí předčasně potratem nebo interrupcí)

- nenastane-li oplodnění, děloha vypudí svoji výstelku (endometrium) vagínou
z těla ven v podobě krevního výtoku (menstruace, menses); menstruační cyklus pohlavně zralých žen (obvykle mezi 12. - 55. rokem života) trvá 3 - 5 dní a nastává pravidelně po 28 dnech

1b) ženskou - vnější

- tvoří ji vulva, pysky a poštěváček

2a) mužskou - vnitřní

- tvoří ji varlata, nadvarlata, chámovod a předstojná žláza
- mužské pohlavní buňky (spermie) vznikají ve varlatech

2b) mužskou - vnější

- tvoří ji penis (pyj), šourek
- přenos spermatu a oplození vajíčka se děje penisem.

| Nahoru |
| Lidské tělo | Kostra | Svaly | Nervy | Krev | Míza | Dýchání | Trávení |
| Vylučování | Žlázy | Kůže |

ÚVODEM ** O MNĚ ** VZDĚLÁNÍ ** STUDIUM ** LICENČNÍ DIPLOMY, OSVĚDČENÍ A CERTIFIKÁTY ** ŽIVNOSTENSKÁ OPRÁVNĚNÍ ** PRAXE
AKTUÁLNĚ POSKYTOVANÉ MASÉRSKÉ SLUŽBY ** POUŽÍVANÉ PŘÍPRAVKY (ZNAČKY TĚLOVÉ KOSMETIKY) ** DOPORUČENÁ LITERATURA ** MASÁŽNÍ SALÓN
ADRESA A DOPRAVNÍ SPOJENÍ ** UPOZORNĚNÍ ** ORIENTACE ** GPS ** PARKOVÁNÍ ** MHD ** ODPOVĚDNÁ OSOBA A KONTAKTY ** ** WEB ** MAIL ** TELEFON
PROVOZNÍ DOBA ** VOLNO / ZAVŘENO ** PROVOZNÍ A OBCHODNÍ PODMÍNKY ** SMLUVNÍ VZTAH ** KOMUNIKACE ** REZERVACE ** NÁVŠTĚVA ** INFORMOVANÝ SOUHLAS
ÚHRADA ** PŘEDPLATNÉ ** OSTATNÍ USTANOVENÍ ** REKLAMACE ** ÚČINNOST ** CENÍK MASÉRSKÝCH SLUŽEB ** ZÁKLADNÍ SAZEBNÍK ** MASÁŽNÍ TECHNIKY A MASÁŽE
DÁRKOVÉ MASÁŽNÍ BALÍČKY ** MASÉRSKÉ KURZY A PORADENSTVÍ ** PODROBNÝ SAZEBNÍK ** MASÁŽNÍ TECHNIKY A MASÁŽE
ZDRAVOTNĚ-REGENERAČNÍ TECHNIKY A MASÁŽE ** SPECIÁLNÍ KOMBINOVANÁ OŠETŘENÍ ** INTUITIVNÍ OŠETŘENÍ
REVITALIZAČNÍ A HARMONIZAČNÍ MASÁŽE ** RELAXAČNÍ MASÁŽE ** BALNEOTERAPEUTICKÉ ZÁBALY A PEELINGY ** DÁRKOVÉ MASÁŽNÍ BALÍČKY
MASÉRSKÉ KURZY A PORADENSTVÍ ** DRUHY MASÉRSKÝCH SLUŽEB ** REKONDIČNÍ MASÁŽE ** ŠVÉDSKÁ KLASICKÁ MASÁŽ ** SPORTOVNÍ MASÁŽ ** TĚHOTENSKÁ MASÁŽ
SENIORSKÁ MASÁŽ ** DĚTSKÁ MASÁŽ ** ZDRAVOTNĚ-REGENERAČNÍ TECHNIKY A MASÁŽE ** BREUSSOVA MASÁŽ ** MĚKKÉ TECHNIKY A MÍČKOVÁNÍ ** MOXOVÁNÍ
BAŇKOVÁNÍ ** GUA-SHA ** DORNOVA METODA ** JEMNÉ MOBILIZACE ** SLOUPKOVÁ KOREKČNÍ TERAPIE A PLOVOUCÍ TECHNIKA ** MANUÁLNÍ LYMFATICKÁ DRENÁŽ
ANTICELULITIDOVÁ MASÁŽ ** REFLEXNÍ ZÓNOVÁ MASÁŽ ** KINEZIOLOGICKÝ TAPING ** REVITALIZAČNÍ A HARMONIZAČNÍ MASÁŽE
ŠPANĚLSKÁ ČAKROVÁ MASÁŽ ** MASÁŽ DRAHÝMI KAMENY ** ESENCIÁLNÍ ENERGETICKÁ MASÁŽ ** ANTISTRESOVÁ MERIDIÁNOVÁ MASÁŽ
JAPONSKÁ ZEN-SHIATSU MASÁŽ ** JAPONSKÁ AMMA MASÁŽ VSEDĚ ** INDICKÁ CHAMPI MASÁŽ ** ÁJURVÉDSKÁ MARMA MASÁŽ ** ČÍNSKÁ THUINA MASÁŽ
RELAXAČNÍ MASÁŽE ** AROMA MASÁŽ ** HAVAJSKÁ LOMI-LOMI MASÁŽ ** MASÁŽ HORKÝMI LÁVOVÝMI KAMENY
MASÁŽ BYLINNÝMI, SOLNÝMI, RÝŽOVÝMI A KOKOSOVÝMI MĚŠCI ** BALNEOTERAPEUTICKÉ ZÁBALY A PEELINGY ** DÁRKOVÉ MASÁŽNÍ BALÍČKY
REKONDIČNÍ MASÁŽNÍ BALÍČEK ** ZDRAVOTNĚ-REGENERAČNÍ MASÁŽNÍ BALÍČEK ** REVITALIZAČNÍ MASÁŽNÍ BALÍČEK ** HARMONIZAČNÍ MASÁŽNÍ BALÍČEK
RELAXAČNÍ MASÁŽNÍ BALÍČEK ** MASÉRSKÉ KURZY A PORADENSTVÍ ** ZÁJMOVÉ MASÉRSKÉ KURZY ** PORADENSTVÍ V OBORU MASÉRSKÝCH SLUŽEB
MASÁŽE ** DOTEKY A MASÁŽE ** HISTORIE A SOUČASNOST MASÁŽÍ ** KONTRAINDIKACE MASÁŽÍ ** DOPORUČENÍ PŘED A PO MASÁŽI
DOPORUČENÍ PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL ** DOPORUČENÍ PŘI REDUKCI TĚLESNÉ HMOTNOSTI ** ANATOMIE LIDSKÉHO TĚLA ** LIDSKÉ TĚLO ** KOSTRA ** SVALY
NERVY ** KREV ** MÍZA ** DÝCHÁNÍ ** TRÁVENÍ ** VYLUČOVÁNÍ ** ŽLÁZY ** KŮŽE ** ROZMNOŽOVÁNÍ ** BIOENERGIE LIDSKÉHO TĚLA ** AURA ** NÁDÍ
PRÁNA ** ELEMENTY ** MERIDIÁNY ** ČAKRY ** KUNDALINÍ ** AROMATERAPIE ** KRYSTALOTERAPIE
OČISTNÉ A OCHRANNÉ AFIRMACE PRO OZDRAVENÍ TĚLA, MYSLI A DUŠE ** CVIČENÍ PRO ZDRAVÍ ** CVIČENÍ PRO HARMONIZACI ORGANISMU
CVIČENÍ PRO SPRÁVNÉ DÝCHÁNÍ A DRŽENÍ TĚLA ** CVIČENÍ PRO EFEKTIVNÍ PROTAŽENÍ A POSÍLENÍ HYBNÝCH SVALŮ
CVIČENÍ PRO ÚČINNÉ FORMOVÁNÍ POSTAVY ** FOTOGALERIE ** BANNER ** LOGO ** QR CODE